EQUIMO BLOG

Pouštění koňských svěřenců do výběhů či padoků je kontroverzní téma, které dělí jezdeckou komunitu takřka na dva protichůdné tábory. I když se s výběhy bez debaty pojí jistá rizika, my se dnes podíváme na světlou stranu pastvy a na důvody, proč vám váš čtyřnohý přítel za čas ve výběhu bude vděčný.

Nespornou výhodou pobytu na pastvě je udržení svaloviny a koordinace, dobrá cirkulace krve, příznivý vliv na stav kloubů a chrupavek či strukturální síla šlach a vazů. Volný samostatný pohyb po nerovném terénu má pro koňský pohybový aparát mnoho výhod, které na jízdárně či v kolotoči najdete jen stěží. U hříbat navíc pravidelná pastva podporuje větší hustotu kostí, u dospělých pak platí stimulace kopyt, která vede k silnější kopytní stěně.

Vedle pohybového aparátu existují dva další tělní systémy, kterým pobyt venku zejména svědčí. Jedná se o dýchací a trávicí soustavu; plicnímu oběhu prospívá čerstvý vzduch (v porovnání s prachem a dalšími nečistotami uzavřené stáje) a přerušované spásání trávy, které je pro koně evolučně přirozené, pomáhá správné činnosti střev.

Poslední velmi jednoduchý důvod, proč by koni měl být dopřán čas venku, nejlépe shrnují slova britské drezurní jezdkyně Charlotte Dujardin. „Koně by stále měli mít možnost být pouze koňmi a odpočinout si,“ říká olympijská vítězka. A tak se i například Valegro za dob na špičce drezurního světového žebříčku každý den pásl na pozemcích stáje Carla Hestera jako každý jiný.

Pro koně, který má hodně energie nebo na výběh není zvyklý, může být nabytá svoboda riziková, a proto lze dodržovat několik zásad, kterými svého miláčka udržíme v relativním bezpečí. Ať už se bavíme o pravidelné kontrole hrazení, seznámení koně s novou pastvou, pouštění samostatně (pro omezení rivality a možných zranění mezi koňmi), odstranění jakýchkoliv nebezpečných předmětů či jedovatých rostlin, za použití selského rozumu jistě každý najde kompromis, aby své koně udržel v bezpečí a zároveň jim poskytl tak potřebný čas „být pouze koňmi.“