EQUIMO BLOG

Barbora Zourková je drezurní jezdkyně a čerstvá absolventka oboru Chov koní a agroturistika na Mendelově Univerzitě. V rámci své diplomové práce kombinovala svou disciplínu s výzkumem na základě dat z EQUIMO trackeru, a my vám nyní s Barborou přinášíme rozhovor, ve kterém prozradí, na co se ve svém výzkumu zaměřila a jaké výsledky přinesl.

Barboro, představíte nám své jezdecké pozadí a diplomovou práci, ke které vedlo?

Vlastním valacha Fénixe plemene český teplokrevník, se kterým se věnujeme drezuře do aktuálního výkonnostního stupně T. Po absolvování ZZVJ mi ho v mých třinácti letech rodiče koupili jako čtyřletého. Z toho vyplývá, že jsme se všechno učili společně. Fénix měl však již absolvované nějaké starty s předchozím majitelem ve všestrannosti, tudíž už alespoň něco znal a uměl. Aktuálně spolu tvoříme dvojici již jedenáctým rokem. Máme za sebou několik mistrovství České republiky a dva starty na mezinárodních závodech.     

Celý název mojí diplomové práce je Porovnání úrovně a vyváženosti vypsaných národních a mezinárodních drezurních úloh za použití měřícího zařízení Equimo tracker. Na tématu jsem se shodla s vedoucí práce Ing. Evou Sobotkovou, Ph.D. Chtěla jsem navázat na svoji bakalářskou práci o výcviku drezurního koně. Spojit drezuru s přístrojem EQUIMO nám přišlo jako výborný nápad, protože na toto téma nejsou zpracovány ještě skoro žádné práce.

Čeho se váš výzkum přesně týkal a jak probíhal?

Náplní mé práce bylo zajet vybrané FEI drezurní úlohy od stupně Z do T a následně je porovnat jak mezi sebou, tak v rámci stupňů obtížností. Celkem jsem si vybrala dvanáct drezurních úloh, které se nejčastěji vypisují na závodech. Všechna měření jsem prováděla pouze právě s Fénixem, tudíž to bylo poměrně časově náročné. Od každé úlohy tak byla provedena „pouze“ tři opakování. Celkem jsem tedy provedla třicet šest měření. Všechny úlohy byly zajety u nás ve stáji. Tam jsem si postavila drezurní obdélník, aby byly co nejvíce napodobeny podmínky jako na závodech. Měření začalo před vjezdem do obdélníku a ukončeno bylo při závěrečném zastavení po dojetí úlohy. Mezi sledovanými hodnotami byl celkový čas, čas v kroku, klusu a cvalu, rozložení stran na levou a pravou v kroku, klusu a cvalu, celková vzdálenost, vzdálenost v jednotlivých třech chodech a spálené kalorie.

Jedním z výsledků práce bylo také zjistit, jaká je využitelnost přístroje EQUIMO a navrhnout možné úpravy pro drezurní zaměření.

Narazila jste při studii na nějaká úskalí?

Jedním z menších omezení byl již dříve zmiňovaný malý počet opakování zajetí úloh. Troufám si říct, že použité získané hodnoty byly přesné, ale samozřejmě by bylo lepší mít ještě více dat pro porovnání.

Původně byl záměr propojit měření přístroje EQUIMO ještě s měřičem tepu koně od firmy Polar. Bohužel přístroj Polar nefungoval příliš spolehlivě, proto jsem po dohodě s paní vedoucí od tohoto plánu ustoupila. Škoda, že jsem práci vypracovávala v době před uvedením příslušenství EQUIMO Heart Rate na trh. Věřím, že by spojení těchto dvou přístrojů pozvedlo práci ještě na vyšší úroveň a velice by mě zajímaly takto získané hodnoty.

Jako poslední bych chtěla poukázat na skutečnost, že přístroj EQUIMO není schopný rozpoznat jednotlivé drezurní cviky. Což je zcela pochopitelné, protože není určen primárně pro drezurní jezdce. Tudíž si myslím, že získané hodnoty z úloh od obtížnosti S a výše mohly být lehce „zkreslené“. A to například v počtu spálených kalorií. Logicky bych si odvodila, že pokud dělám s koněm třeba překrok, ale přístroj toto měří pouze jako normální pohyb po diagonále, mohly by se najít nějaké odlišnosti. Myslím si ale, že právě díky měření srdečního tepu bychom byli schopni alespoň částečně rozeznat obtížnější cviky. V jiných studiích byly například používány ještě senzory připevněny na koňské končetiny. Jsem neskutečně zvědavá, co všechno by přinesla případná spolupráce propojení přístroje EQUIMO s drezurním ježděním. :)

Jak váš výzkum dopadl a co z něj plyne?

Díky práci bylo zjištěno, že celkové trvání úloh, jejich celková vzdálenost a spálené kalorie spolu souvisí. Velice podobné si byly lehké stupně Z a L. Následně se poměrně shodovaly obtížnější stupně S, ST a T navzájem. Ovšem musím opět zmínit rozdílnost cviků v jednotlivých obtížnostech a proto není možné porovnávat náročnost úloh pouze podle výše zmíněných podobností. Například u úlohy Z4 byly vypozorovány extrémní hodnoty u celkové vzdálenosti a doby trvání, a jakožto úloha stupně Z se vzdálenostně i časově shodovala s úlohami stupně S a ST.

V další úloze stupně Z, DU-A, byla zjištěna přílišná rozdílnost v rozložení stran v kroku. Krok na levou stranu byl zastoupen pouze z 25 %. Tudíž zde velice dominuje krok na pravou stranu. Obecně se v kroku vyskytovaly větší nerovnosti rozložení stran než v klusu. Nerovnoměrné rozložení stran ve cvalu se vyskytovalo především v úloze DU-B. Obecně by se také dalo z hodnot říci, že se v úlohách stupně Z a L vyskytuje poměrně málo kroku. Dlouhé cvalové pasáže se nachází na stupních ST a T, což je logické, protože je zde zastoupeno již více obtížných cviků.

Pracovala jste s EQUIMO trackerem již dříve, nebo toto byla vaše první zkušenost?

S EQUIMO jsem se plně seznámila až právě díky této práci. Nicméně mě tento přístroj zaujal již dříve a tak jsem velice ráda a vděčná, že jsem si tracker díky poskytnutí od firmy mohla vyzkoušet. 

Jak se vám se zařízením při výzkumu pracovalo?

Byla jsem velice mile překvapena. Samotný přístroj mi během ježdění vůbec nezavazel. Aplikace EQUIMO je uživatelsky jednoduše ovladatelná a přehledná. Všechna data se velice rychle nahrála a mohla jsem si je zobrazovat i několik měsíců zpětně, za což jsem byla při zpracování práce velice vděčná.

Aplikovala jste výsledky vaší studie i do vlastního života s koňmi?

Určitě. S EQUIMO jezdím doteď jak na jízdárně, tak v terénu. Vždy jsem se snažila jezdit rovnoměrně na levou i pravou stranu, ale i přesto jsem zjistila, že tomu není tak úplně pravda. Což se teď s přístrojem zlepšilo. Také jsem byla překvapena, že trávím poměrně dost času z jezdecké hodiny v kroku.

Díky práci jsem si uvědomila, jak jsou například některé drezurní úlohy nerovnoměrně rozloženy. Nebo mě také překvapily paradoxní rozdíly ve vzdálenostech a trvání úloh v různých obtížnostech. A také důležitost kondice koně ve cvalu, protože se zvyšující se obtížností byly cvalové pasáže opravdu delší a náročnější než v klusu.